Ačkoliv se ambice dnešních dětí na vzdělání zvyšují, mnoho z nich není často na konci základní školy rozhodnutých, kam chce pokračovat, nebo dokonce ani neznají své silné nebo slabé stránky. I proto se zvyšuje hlad po všeobecněji zaměřených středních školách, které navíc fungují jako vhodný odrazový můstek pro vysokoškolské vzdělání.
"Vzdělanostní aspirace ve společnosti se čím dál více posouvají. Maturita se už stává takovým základem. Ono i pro výkon několika živností je potřeba mít formální maturitní vysvědčení. A zároveň většina absolventů středních škol, včetně těch odborných, odchází na vysokou školu," přiblížila Šrámková. Dodala také, že se zvyšují i požadavky zaměstnavatelů, kteří také nabízejí více možností se dovzdělat.
Šrámková připomněla, že se o lidech s rokem narození 1995 a výše říká, že se stanou nejvzdělanějšími generacemi. "Hodně si vybírají a jsou víc ambiciózní, takže mají opravdu zájem déle a více studovat. Ale pokud my jim tu možnost nenabídneme, tak dneska můžou odejít prostě jinam a my ty lidi ztratíme," přiblížila Šrámková.
[chooze:article;value:596593]
Podle Drake by se měla nabídka vzdělání rozšiřovat. "V posledních letech se zvyšuje podíl všeobecného vzdělávání v nabídkách středních škol a vždy záleží na tom, jak to dítě a jeho zákonní zástupci zváží ty jeho možnosti a to, jaký má studijní potenciál, protože každý je vybaven do toho života jiným způsobem, a důležité je, aby nikomu, kdo ten studijní potenciál má, nebylo v tom vzdělání zabráněno. Ale na druhou stranu, ty střední školy mají určité požadavky a není možné ty nároky uměle zase snižovat, aby byly přístupné úplně všem. Takže je potřeba najít ten vhodný balanc," vysvětlila Drake.
Šrámková upozornila, že se podle dat zvyšuje podíl kariérně nejistých 15letých lidí. "To jsou statistiky z roku 2022 a oproti roku 2018 se v České republice až téměř dvojnásobně navýšil podíl kariérně nejistých žáků. To nejsou ti, kteří by věděli konkrétně, jaké povolání chtějí dělat, ale oni nevědí ani nějaký směr, nevědí třeba, jaké mají silné nebo slabé stránky, co by je bavilo, co by je naplňovalo, jaké mají hodnoty či zájmy. Vlastně nevědí, jakou oblastí se v tom systému vydat. A to je velký problém, protože pokud nevědí, tak pak tápou a zvolí si třeba něco, co by je tolik nenaplňovalo, co by je tolik nebavilo," řekla Šrámková.
[chooze:article;value:597618]
Podle Drake to ale není ani chyba rodin, ani dětí, že dozrávají později. A je dobře, že mají i pozdější možnost si zvolit kariérní dráhu. Chybu českého vzdělávacího systému vidí v tom, že je málo prostupný.
"To znamená, že když si dítě v 15 letech zvolí nějaký odbornější směr a potom by jej chtělo nějakým způsobem změnit, tak přestupy mezi školami s různým zaměřením jsou poměrně málo časté. Bylo by dobré na tom do budoucna zapracovat. A právě nabídka širšího všeobecného vzdělávání je jednou z cest, jak toto eliminovat," uvedla Drake.
Dětem by hodně pomohl kariérní poradce na školách, míní Šrámková. V zahraničí je tato pozice poměrně běžná, ale v Česku nic takového není. Nicméně vznik podobné pozice je součástí aktuální diskuze o vzdělávání.
"Kariérní poradce by mohl ve škole pomoci žákům zjistit, kde mají silné či slabší stránky. Pomoc jim v tom vzdělávání s navazujícím studiem. Pak poté na střední škole a vysoké škole i s tou kariérou. Ono to je vlastně i celoživotní záležitost. My i v pozdějším věku měníme mnohdy povolání, měníme směr a potřebujeme třeba pomoc kariérního poradenství," objasnila Šrámková. Na celý díl pořadu se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.