Vyplácení jednorázového příspěvku na dítě se pomalu blíží ke konci. Pětitisícovou pomoc od státu dostalo více než 1,4 milionu dětí. Podle odborníků, které oslovila redakce TN.cz, mohl ale příspěvek pomáhat lépe.
"Teoreticky byl speciální přídavek na dítě krokem pochopitelným, došlo k němu i třeba v jiných evropských státech, ale v praxi to v Česku kvůli nepochopitelně vysokým nastaveným parametrům znamenalo opak toho, co je ve stavu fiskální nouze potřeba, a to je zacílení podpory," zhodnotila analytička Linda Krunertová.
Podle odborníků by měla jednorázová podpora větší smysl u nízkopříjmových rodin. Příspěvek má pro takové domácnosti jiný efekt, každá tisícikoruna v rozpočtu navíc může mít citelný dopad. "Naopak u rodin s průměrnými příjmy se jedná spíše o symbolickou částku bez větších přínosů," vysvětlila ekonomka Eva Fuchsová.
[chooze:article;value:508855]
Problém podle odborníků spočíval i v tom, že nebylo jasné, k čemu má být částka určena. Ačkoliv velká část rodin příspěvek skutečně využila na výdaje související s dětmi, ne všichni měli takové možnosti a to, kam peníze půjdou, se proto často lišilo podle finanční situace rodiny.
"V chudší polovině rodin s dětmi to směřovalo výrazně častěji na výdaje se vzděláváním, volným časem dětí. Čerpající domácnosti z horní příjmové poloviny to častěji uspořily, jen si tím rozšířily příjem a nekupovaly nic speciálního," uvádí sociolog Daniel Prokop.
Obecně se tedy experti shodují na tom, že částka měla být dána nízkopříjmovým rodinám. Stanovit takovou hranici ale nemusí být snadné. Zatímco sociolog Prokop by se přikláněl k tomu, aby příspěvek dostalo nejnižších 30 až 40 procent nízkopříjmových rodin, Fuchsová hovoří o 20 až 25 procentech nejchudších domácností.
[chooze:article;value:499372]
Pomoc by podle Fuchsové nemusela být nutně v peněžité podobě, ale například jako kompenzace platby za školku, stravné ve školských zařízeních či organizované volnočasové aktivity. Otázkou tak zůstává, zda by se měl tento příspěvek v budoucnu opakovat, a pokud ano, tak v jaké podobě.
Jeho zrušení nebo revize by totiž podle expertky na ekonomiku a sociální politiku Veroniky Nálepové mohly pomoci snížit strukturální deficit veřejných financí. "Je však důležité, aby se taková opatření prováděla s ohledem na sociální důsledky a s cílem minimalizovat nerovnosti ve společnosti," dodává.
V České republice ale podle ní takový systém funguje. "Situace se postupně stabilizuje a potřeba vyrovnávat sociální nerovnosti se vytrácí, což by mělo umožnit návrat k normálnímu stavu," říká a dodává, že "aktuální situace nás nutí reflektovat nad potřebou úspor a v tomto směru by měl stát převzít vedení a příkladně šetřit".
[chooze:article;value:507883]
Právě stát hraje v celé situaci klíčovou roli. "Když stát a společnost nejsou schopny řešit systémové problémy, dostáváme se do situace, kdy zmíněné rodiny sice dostanou jednorázový příspěvek v relativně omezené výši, ale tento krok se využívá pro populistické účely politiků a političek, vyvolává to odpor u populace, která pomoc nepotřebuje, a problém pořád přetrvává," upozorňuje odborná asistentka z Fakulty humanitních studií na Univerzitě Karlově Selma Muhič Dizdarevič.
Experti se tak shodují, že příspěvek může být pro některé rodiny skutečně velkou pomocí, jeho cílené zaměření by ale bylo ještě efektivnější. "Něco pro děti ze sociálně slabších rodin udělat musíme, proto příspěvek musíme podpořit i do budoucna, ale víme, že původní problém to nevyřeší. Musíme tlačit dál, aby došlo k systémovým změnám," uzavírá Dizdarevič.
[chooze:poll;value:5e28f7c0f6ac0a2b480fd771e50d3ec05ee4fe5e;layout:tn_nova]
Ve vládní koalici vznikly spory ohledně navýšení rodičovského příspěvku. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.