Vláda ve středu schválila zákaz prodeje energetických nápojů dětem do 15 let. Jejich popíjení vnímá Věra Boháčová jako obrovský problém. "Dětem a mladým lidem to může opravdu ublížit na několika úrovních. Můžou způsobovat nepravidelnosti srdečního rytmu, oddalují pocit únavy a už to samo o sobě může být nevýhodné v období dětství a dospívání v období růstu. Je moc dobré, že nějaká restrikce bude, a já bych byla i přísnější, šla bych třeba na limit 18 let," prohlásila.
Co se stravování ve školách týče, Adam Kilberger upozornil, že se jedná o podfinancovaný sektor, kde často chybí personál. "A je to velké množství jídelen, které se potýkají s problémy, kdy nemohou získat nové pracovníky do školních jídelen. Chybí kuchařky. A v době, kdy to vypadá, že budou zvýšené nároky na školní jídelny, je tohle problematika, kterou bychom se měli zabývat," řekl.
ASPOS dělalo mezi školními jídelnami průzkum, kterého se zúčastnilo asi tisíc jídelen. " A asi 70 % z nich řeklo, že očekávají, že to pro ně bude nějaká práce navíc. Přinejmenším si to budou muset nastudovat, tu novou metodiku, a budou se muset naučit něco nového," vyložil Kilberger.
[chooze:article;value:579385]
Novinky přinesou i suroviny, které mohou děti odmítat. To připustila i Boháčová. "My víme, jaké jsou ty suroviny, které se odmítají už teď. A některé z nich bohužel v rámci těch navrhovaných změn budou ještě navýšeny. Bavíme se o rybách, bavíme se o luštěninách, a to nechci tady vůbec polemizovat, jak moc důležité suroviny to jsou. A potom o některých méně tradičních obilovinách jako náhradě třeba za brambory," přiblížila.
Na změnách jako pozitivní vidí Boháčová sloučení kategorie mléka a mléčných výrobků. "Pokud se jedná o jiné stravování než v mateřských školách, tak opravdu bylo problematické to mléko, řekněme, plnit, možná sloučení ovoce, zeleniny, i když i tak podle aktuálních doporučení sice sloučíme kategorie, ale přednostně by měla být zařazována zelenina," zmínila Boháčová.
"A co se týče snížení brambor, nemám k tomu co říct. Jsou to typická jídla, která mají v jídelníčku významné místo, brambory patří mezi nutričně velmi zajímavou potravinu, variabilita využití tam je taky a byla to opravdu jediná, řekněme, ta sacharidová potravina v rámci příloh, která byla specifikovaná ve spotřebním koši. V rámci doporučení tam bylo zařazování i jiných potravin a teď explicitně se tam dávají potraviny jako celozrnné obiloviny. Myslím si, že bude problém pro školní jídelny to tam implementovat na úrovni nějakých striktně daných limitů," dodala.
Podle Kilbergera větší specifikace jídel jídelnám moc nepomůže. Dokonce právě naopak. "Tam, kde se teď vaří dobře v rámci současného spotřebního koše, tam se s tím asi nějak poperou a bude se asi dál vařit dobře, ale tam, kde z jakýchkoliv objektivních důvodů – ať je to třeba nedostatek personálu, nebo problémy s financováním nebo problémy s technologiemi – jsou teď nějaké problémy, tak ve chvíli, kdy budete muset plnit nějakou přísnější normu, sledovat více kategorií, tak to může způsobit problémy," vysvětlil.
Jídelen, které se z jakýchkoliv důvodů nachází v ne zcela optimálním stavu, je podle zjištění ASPOS až 30 %. V rámci již zmíněného průzkumu se členové asociace ptali, jak jsou na tom jídelny s personálem. "65 % školních jídelen řeklo, že si nemyslí, že na tu změnu mají dostatek kvalifikovaného personálu, aby ji kvalitně mohli zavést. To ostatně uvidíme od 1. září příštího roku," vyložil Kilberger. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.