8. květen je datem, kdy si připomínáme konec zatím posledního celosvětového ozbrojeného konfliktu. Za minulého režimu jsme přitom ctili stejné datum jako Moskva, tedy 9. květen, jenž zůstává i termínem tradičních oslav na Rudém náměstí.
Paradoxem však zůstává, že u vládce Kremlu z roku 1945 Josefa Stalina a u toho současného Vladimira Putina, který měl v úterý inauguraci do pátého prezidentského období, podle česko-ruského historika Alexeje Kelina najdeme leccos společného i s Adolfem Hitlerem, jenž koncem dubna před 79 lety ve svém berlínském bunkru spáchal sebevraždu.
[chooze:article;value:553491]
"Například Stalin vymyslel koncentrační tábory ještě před nacisty. U sovětských gulagů mnoho odlišností nebylo. V případě Putina i Hitlera mluvíme o psychopatech. Můžeme nacházet souvislosti i ve způsobu, jakým se dostali ke svým postům," říká pro TN.cz Kelin.
"Oba se k moci vyšplhali víceméně legální cestou, i když občas někdo zemřel, což už k politice patří. A v jejich kariérách jim posloužil i historický vývoj. Hitlera s Putinem spojuje i schopnost manipulovat s lidmi," domnívá se česko-ruský historik.
Nynější kremelský diktátor i někdejší říšský kancléř v průběhu doby postupně stupňovali své územní požadavky. Krym, Luhansk a Doněck byly na pozadí současné války předzvěstí ruské snahy ovládnout celou Ukrajinu.
Hitler zase nejprve toužil jen po českých Sudetech a později si nárokoval mnohem více. A nejdřív mu Západ ustoupil ve smlouvě označované jako Mnichovská dohoda.
[chooze:article;value:553605]
Současný Západ se snaží napadené Ukrajině pomáhat, nejostřejším rétorem je francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž opakovaně mluví o možnosti vyslání vojáků, kteří by měli Kyjevu pomoci.
V roce 1938 Mnichovskou dohodu podepsal mimo jiné Édouard Daladier, ministerský předseda z Paříže. Další historik Oldřich Tůma však připomíná, že ještě dvě hodiny před signováním historického dokumentu byl Daladier podobně ostrým rétorem, jako je nyní Macron. Tvrdil, že tehdejšímu říšskému kancléři neustoupí.
Západ si jednoduše sliboval, že mnichovským ústupkem Hitlerovy predátorské chutě ukojí a odvrátí tím větší ozbrojený konflikt. Historie později ukázala, že tato teze byla mylná.
Zabývat se dějinami má podle Tůmy vždycky smysl. "Ale není to kvůli tomu, aby se neopakovaly. Skrze historii však dokážeme lépe porozumět i té současné situaci," vysvětluje pro TN.cz
Smutné výročí pádu Československa. Před 85 lety byla podepsána Mnichovská dohoda (9/2023):
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.