Nejenom Izrael, ale i jiné země, které budují protiraketovou obranu, ji tvoří ze tří vrstev. Jsou tak nasazovány jak proti balistickým střelám, tak proti střelám s plochou dráhou letu a proti dronům.
"Proti balistickým raketám se brání úplně nejhůř. Ony létají velmi vysoko. To znamená, že potom, co jsou vystřeleny, opustí atmosféru. Dá se říct, že se dostanou téměř do vesmíru. A při tom návratu do atmosféry dosahují velmi vysokých rychlostí. Ty moderní rakety potom ještě mají tu schopnost, že při sestupu různě manévrují, mohou oddělovat různé klamné cíle, mohou rozdělit několik hlavic, takže je mnohem obtížnější je zasahovat," přiblížil Mikulecký.
[chooze:article;value:576476]
Střely s plochou dráhou letu zase létají velmi nízko nad terénem, takže jsou obtížně detekovatelné radarem. "Ale tím, že létají nižší rychlostí, tak je možné je zachytit a zlikvidovat," pokračoval Mikulecký.
"Asi nejsnazším cílem jsou drony, i ty velké. Ale drony mají tu výhodu, že jsou velmi levné na výrobu, takže jich můžete vyrobit a vypustit najednou velmi mnoho, čímž tu protivzdušnou obranu protivníka zahltíte," dodal.
Tři vrstvy izraelské protivzdušné obrany se skládají ze Železné kupole (Iron Dome), která chrání před municí s krátkým doletem, následuje Davidův prak (David's Sling), který pokrývá střely se středním a dlouhým doletem, lze jej ale nasadit i proti dronům či bojovým letounům s lidskou posádkou. Nakonec Izraelci využívají rakety Šíp (Arrow), které mají ničit balistické střely ve stratosféře. Izraelská armáda ale využívá i další systémy, jako je například Patriot.
Ekonomika války
Tyto systémy jsou velmi drahé. "Funguje to tak, že na každou jednu nepřátelskou raketu se posílají minimálně dva interceptory, to znamená ty dvě protistřely," vyjasnil.
Izraelci tak využívají radaru, aby zjistili, kam nepřátelské střely směřují. "A pokud ta střela míří na nějaký prostor, třeba do pouště nebo do moře, tak izraelská protivzdušná obrana na něj nereaguje. Dokonce v případě nějakých velkých masových útoků, pokud ten systém vyhodnotí, že ta střela dopadne třeba do areálu nějakých skladů, do míst, kde není přítomná populace Izraele – a tam se skutečně nerozlišuje, jestli jde o Židy, Araby a podobně –, tak opět je mnohem levnější tu střelu nechat dopadnout," objasnil Mikulecký.
Připomněl, že při prvním velkém útoku z Íránu tak byla zničena kuřecí farma, kde zahynulo několik stovek kuřat. "V případě tohoto druhého útoku, kde se Írán chtěl pomstít za smrt vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a chtěl potrestat Izrael, tak jediné, co se mu podařilo, bylo zabití jednoho Palestince na Západním břehu," řekl Mikulecký. Palestince zřejmě připravily o život trosky zničené rakety.
[chooze:article;value:576723]
Podle Mikuleckého je úspěšnost izraelské obrany asi 90 %. Ačkoliv je to velký úspěch, přece jen to představuje problém. "To, že někde projde nějaká raketa, která zasáhne třeba opuštěnou izraelskou leteckou základnu, jako se to stalo nyní během tohoto útoku, tak s konvenční hlavicí to v podstatě neznamená nic. V případě, že by ta hlavice byla jaderná, tak je to pro Izrael velký problém. A Izrael ví, že Írán tentokrát ještě nepoužil všechno, co má, protože Írán je schopný vyslat násobně vyšší počty balistických raket," vyjasnil.
Dodal, že žádná protivzdušná obrana na světě není stoprocentní, a to ani v případě Spojených států. "V tomhle směru všichni vkládáme velké naděje do vývoje laserových zbraní, které už skutečně procházejí nějakým prvním operačním nasazením v rámci zkoušek," předestřel.
Výhodou laserových systémů je to, že jsou levné a účinné. Navíc pokud budou mít přístup k energii, tak jsou nevyčerpatelné. "To znamená, že nemusíte doplňovat munici. Jedna střela do systému Iron Dome stojí zhruba 1,2 milionu korun. Jedna jediná střela. V případě laserových systémů se dostáváme někam na 40 korun," srovnal.
Jak je na tom Česko
V rozhovoru přišla řeč také na obranyschopnost České republiky. A té Mikulecký předložil ne příliš pozitivní hodnocení. "No, asi by bylo dobré být někde poblíž svých blízkých a obejmout je, protože protivzdušná obrana v Evropě je na tom velice, velice špatně. A nejenom v porovnání s Izraelem," řekl.
"Na summitu NATO ve Washingtonu, který proběhl nedávno, byla jedním z hlavních témat právě protivzdušná obrana. Tam dokonce padala tak děsivá čísla, že ani nevím, jestli je reprodukovat, v jakých procentech jsou evropské armády schopné zajistit protivzdušnou obranu," shrnul. Upozornil ale také, že aktuálně všechny státy více investují do svých obranných rozpočtů. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.