Rakušan chce zveřejnit detaily o střelbě. Řekl, kdy by to mohlo být

"Všichni bychom chtěli další odpovědi, chtěli bychom další informace. Je to legitimní požadavek veřejnosti," řekl Rakušan o střelbě na filozofické fakultě. "Je to věc, která je v trestním řízení. Tady se řeší mnohačetná vražda," dodal.

Šetří se například motiv vraha. "To jsou věci, které by se časem na veřejnosti objevit měly. To znamená informace o tom, jakým způsobem vrah uvažoval, jakým způsobem se stalo, že ho systém nezachytil, zda někdy volal o pomoc, zda je to člověk, kde zanedbal systém nějaký náznak, který mohl být prevencí," prohlásil.

[chooze:article;value:542754]

Policie podle něj doufá, že závěry mohou přijít v květnu. "Vyšetřovací komise by v této fázi nedostala nic jiného než začerněné informace," sdělil. "Nedělejme z toho prosím žádnou politickou kauzu," doplnil.

Mračková Vildumetzová ale vyšetřovací komisi stále žádá. "Já si myslím, že úlohou nás politiků a především ministra vnitra je, aby kontrola byla důkladná," zdůraznila. "My vůbec nevíme, co se kontrolovalo," tvrdí.

"Vůbec mi nepřijde normální, že pokud má Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia 50stránkovou zprávu o kontrole, vůbec nechápu, proč bychom se my v režimu tajném s podepsáním mlčenlivosti s ní nemohli seznámit," uvedla poslankyně.

[chooze:article;value:539211]

Rakušan tvrdí, že sám neviděl více než poslanci bezpečnostního výboru. "Nechme prosím teď pracovat orgány, které k tomu jsou určeny," požádal.

Rodiče obětí ale mají podle Mračkové Vildumetzové spoustu otázek. "Směřují především před to, než ten zásah nastal," poznamenala. 

Rakušan s Vildumetzovou Mráčkovou si emotivně vyměňovali názory o zákonu o zbraních. "Zbraňový zákon se mohl schválit hned v lednu," myslí si Mračková Vildumetzová. "Celý týden obstruujete, aby se nedostalo na lustrák (lustrační zákon, pozn. red.), který se týká vašeho šéfa. Nevím, kdo zdržuje projednávání v Poslanecké sněmovně," reagoval Rakušan.

Podívejte se na záznam rozhovoru Víta Rakušana z pořadu Za pět minut dvanáct:

Migrační pakt

Povinná solidarita podle Rakušana není jiným názvem pro kvóty. "Je tam flexibilní solidarita. My musíme pomáhat flexibilním způsobem, třeba Česká republika by při těch všech propočtech, o kterých se mluví, by se z Evropské unie měla podílet dvěma procenty na celkové evropské solidaritě. Vám to přijde hodně? Mně to nepřijde," řekl Rakušan. Pokud nebude společné evropské řešení, budou se podle něj muset zavírat hranice a bude to stát více peněz.

"Jednotlivé vlády členských států přijdou se strukturovanou nabídkou, jak ta jejich solidarita, která je ve společném evropském řešení, bude vypadat," vysvětlil. "Přijetí uprchlíků odmítáme," upozornil.

"Kvóty to jsou," odpověděla Mračková Vildumetzová. "Evropská komise určila, že státy musí přijmout minimálně 30 tisíc migrantů. To číslo může být daleko vyšší, je tam i distribuční klíč, jak je stát velký a HDP," uvedla. S tím Rakušan hlasitě nesouhlasil.

[chooze:article;value:544029]

"Kdybychom vycházeli z těch 30 tisíc, tak na Českou republiku je to 900 migrantů," pokračovala poslankyně. Ty bychom podle ní museli buď přijmout, nebo zaplatit 500 milionů korun. "Minimálně 60 procent z 30 tisíc se musí přerozdělit, což znamená, že 18 tisíc se musí dostat do těch jiných států. Pokud se nepřerozdělí těch 18 tisíc, tak Evropská komise může vyvolat takzvané krizové řízení a může to těm státům nařídit," doplnila.

"Vždycky je to aktivita národní vlády, která řekne, jakým způsobem nabízí ostatním zemím Evropské unie pomoc," reagoval Rakušan.

Na celou epizodu pořadu Za pět minut dvanáct se podívejte zde:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.