Už příští rok nebude smět být postavený jediný obchod či úřad bez fotovoltaiky. A za pět let ani jediný rodinný dům. Architektům se tak při představě, jak by mohla města a vesnice vypadat, ježí vlasy na hlavě.
"Nemůžeme si zničit naše města a historická centra měst, ale ani vesnice, nějakou brutální instalací fotovoltaických panelů. Ale věřím tomu, že cesty se najdou," uvedl Jiří Tauš ze Sdružení inženýrů a architektů Liberec. "Třeba ukrýváním panelů za atiku domů, solárními střešními taškami nebo speciálními fóliemi v izolacích plochých střech. Spousta klientů už to dneska chce," dodal.
Podle expertů, kteří studují rozhodnutí Bruselu, si bude moci každý stát své směrnice upravit. "Ty podmínky musí dávat technický a ekonomický smysl a jsou tam výjimky pro památkově chráněné budovy," vysvětlil Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky ČR.
[chooze:article;value:552971]
Třeba Liberecký kraj počítá s fotovoltaikou u všech staveb už nyní. Příkladem je stavba budovy podnikatelského inkubátoru v Liberci. "Samozřejmě jsou lokality, kde vás v tuto chvíli ČEZ distribuce nebo jiný distributor nepřipojí. Tam se snažíme, aby to fungovalo v nějakém ostrovním režimu," řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
"Stát by potřeboval ještě do rozvoje střešních elektráren trochu šlápnout při povolování z hlediska památkářů nebo i připojování elektráren. Nemělo by se zapomenout na nutnost postavit i větší obnovitelné zdroje pro lidi, kteří nemají vlastní rodinný dům. Smysl to nedává třeba developerům, kteří staví výškové budovy s malou plochou střechy," poukázal Jan Krčmář ze Solární asociace ČR.
O solární panely mají podle developera bytového komplexu Tři věže zájem hlavně majitelé rodinných domů. "Těsně jsme unikli. Zisk fotovoltaické elektrárny by stačil na provoz poloviny jedné domácnosti. Zato majitelé rodinných domů mají o solární elektrárny velký zájem. Jen za poslední dva roky se jich nainstalovalo přes 150 tisíc," uvedl.
Podle Sedláka je český trh na růst zájmu připravený. "Ukázala to energetická krize. Je tady několik tisícovek firem," řekl. Domy, které po roce 2029 elektrárnu mít nebudou, budou prý klesat na ceně rychleji. "Vliv na ten realitní trh to bude mít takový, že nemovitost, která to mít nebude, tak se bude muset zlevnit," upozornil liberecký realitní makléř Jan Honzík.
[chooze:article;value:554447]
Zatímco někteří politici vidí v nové směrnici šanci pro rozvoj stavebního průmyslu, jiní varují, že na ni stát připraven není. Povinnost fotovoltaiky bude totiž extrémně finančně nákladná. Podle některých odborníků na to navíc není připravena rozvodná síť. A jiné to nebude ani po roce 2025.
Naplnění normy o povinné fotovoltaice na budovách je podle opozice nereálné. "Není na to stát připraven. A to, že fotovoltaika dává smysl, o tom není pochyb. Na druhou stranu na to musí být připraveny všechny sítě a musíme si uvědomit to, že na to také ti lidé musí mít zdroje," poznamenal místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).
"Jednak by to byl strašný nápor na jednorázové zavedení těch solárních panelů, to znamená půjde nahoru cena jak instalací, tak půjde nahoru cena panelů. V součtu by tím Česká republika získávala jenom mizivé procento své elektrické spotřeby," řekl Petr Mach (SPD).
Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou obavy neoprávněné. "Navýšení nákladů se pohybuje v řádu jednotek procent. Naopak úspora na celkové spotřebě energie je výrazně vyšší. Stát je na to připravený," vzkázal vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.
[chooze:article;value:554525]
Názory se různí i mezi odborníky. Zatímco jedni tvrdí, že by povinnost fotovoltaiky u všech nových staveb mohla znamenat výrazné komplikace pro rozvodnou síť, druzí obavy nesdílejí. "Naše rozvodná síť nebude připravena ještě dlouho po roce 2029 na to, aby každý rodinný dům nově postavený měl automaticky výrobnu na své střeše," sdělil marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.
Jiného názoru je ale například Aleš Hradecký z Pražské energetiky. "Naše rozvodná síť je poměrně robustní a neustále se posiluje a vylepšuje, takže si myslím, že s tímhle problém být nemůže," řekl.
Podle správce přenosové soustavy ale síť potřebuje modernizaci a rozšíření. "Zhruba 11 miliard korun ročně si vyžádají investice spojené s novými požadavky na decentralizaci výroby, masivní připojování obnovitelných zdrojů energie či elektrifikace sektoru dopravy a vytápění," uvedl Marian Rusko, předseda rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností.
A modernizaci zaplatí i české domácnosti. Při průměrné roční spotřebě tří megawatthodin by to jednu mělo stát zhruba 30 korun ročně.
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.