Státy NATO jsou v případě velkého ruského útoku na Evropu schopné poskytnout méně než pět procent kapacit potřebných pro protivzdušnou obranu členských zemí ve střední a východní Evropě. Informovaly o tom osoby, které jsou obeznámené s tajnými obrannými plány z loňského roku.
Vysoce postavený představitel NATO pro list The Financial Times uvedl, že schopnost se bránit proti raketovým a vzdušným útokům je "hlavní složka plánu na obranu východní Evropy před invazí". A právě tu teď podle něj NATO nemá. "Je to jedna z největších děr. To nemůžeme popřít," dodal další představitel NATO.
Podle hodnocení britské vlády je pak "výzva chránit před útokem nejakutnější za více než 30 let". Polský premiér Donald Tusk a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis pak považují aktuální situaci za "největší slabinu naší bezpečnosti". Válka na Ukrajině podle nich navíc přinesla "lekce, které nelze dál ignorovat".
[chooze:article;value:557530]
Členské státy NATO tak musí investovat do nových kapacit PVO a snažit se nakupovat nová letadla. Problémem je ale jejich zdlouhavá výroba. "Nové obranné plány NATO výrazně zvyšují požadavky na vzdušnou a protiraketovou obranu, co se týká množství a připravenosti," zdůraznil představitel NATO.
Situaci navíc komplikují i spory mezi evropskými zeměmi. Ty se totiž více než o samotnou obranu zajímají primárně o to, aby jejich obranný průmysl nepřišel o zakázky.
Například Francie kritizuje německou iniciativu Sky Shield, do které se zapojilo 14 evropských zemí včetně Česka. Ta má za cíl vyvinout společný systém. Francouzi podle agentury Reuters naopak přišli se samostatnou konkurenční iniciativou, která by využila systém Mistral.
V Praze jednali členové NATO. Ukrajinská budoucnost je v alianci, řekl Stoltenberg:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.