Svět stojí na pokraji války. Státy zuřivě zbrojí, Ukrajina není jediné ohnisko

Válka se nyní pro Ukrajinu nevyvíjí příliš dobře. Spojené státy sice schválily potřebný balíček pomoci, Rusové už na frontě ale tlačí a navíc bude nějakou dobu trvat, než se zásoby dostanou tam, kde je jich potřeba.

"Rusové jsou si toho vědomi, spustili tu očekávanou ofenzivu, došlo k průlomu na několika směrech. Zatím se mluví spíše o taktických úspěších, ale pokud v krátké době nedostane Ukrajina efektivní a kvalitní zbraně, kterými by byla schopná eliminovat nedostatek vojáků, tak pravděpodobně dojde k výraznému proniknutí Rusů na některých směrech do ukrajinského území," řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý.

Ale i se zásobami je podle Šedivého otázkou, jak Ukrajina situaci zvládne. Pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo, pro Západ a hlavně Evropu by tím vznikl problém. "Nejenom že by se k nám Rusko přiblížilo, ale to, co je mnohem zásadnější, Rusko by absorbovalo kapacity Ukrajiny ve svůj prospěch. Ti Ukrajinci, kteří by neutekli před ruskou okupací směrem na Západ, by byli začleněni do ruských ozbrojených sil, do ruského vojenského průmyslu a podobně. A všechny obranné kapacity, které Ukrajina má, by Rusko plynule zařadilo pro svoje potřeby," vysvětlil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v rozhovoru pro TN Live.

Riziko konfliktu mezi Ruskou federací a NATO sice exituje, podle Mikuleckého ale není v tuto chvíli příliš reálné. "Do doby, než Rusko dokáže ukončit svůj válečný konflikt, který vede proti Ukrajině, tak nemá dostatek sil," prohlásil Mikulecký. Nicméně varuje před možným rozšířením konfliktu. To by se týkalo například Moldavska, část jejíhož území zabírá separatistické Podněstří. Na celý rozhovor s Milanem Mikuleckým se můžete podívat pod titulkem článku.

[chooze:article;value:552406]

Zuřivé zbrojení

Zhoršující se bezpečnostní situace neznamená jen zbrojení v Evropě, ale i v dalších státech po celém světě. Začátky sahají už do roku 2014, kdy Rusko začalo okupovat Krym, po útoku na Ukrajinu nabírá ještě více na obrátkách. A často zmiňovaná dvě procenta HDP na obranu členských států NATO nemusí podle Šedivého stačit.

"Dvě procenta jsou minimum, které se bude v budoucnu na zbrojení vydávat. A armády jsou nyní dražší než v minulosti. Pokud se bude situace dále tak negativně vyvíjet, tak se bude muset více investovat do pokročilých vojenských technologií," řekl Šedivý.

Zbrojení je ale problémem samo o sobě. Hlavně co se týče států s autoritativním vedením. "Ten, kdo se cítí silný v počtu zbraní a velikosti armády, může zopakovat to, co Rusové, kdy si mysleli, že si vojenskou silou vynutí poslušnost Ukrajiny, zneužijí svou vojenskou sílu. Čím více a silnější armády, tím více se takový režim kloní k silovému prosazování svých zájmů," objasnil Šedivý.

[chooze:article;value:552369]

Napadání obchodních tras v Rudém moři

Komplikace se objevily také na Blízkém východě. Po brutálním útoku na Izrael a následném vstupu izraelské armády do Pásma Gazy, kde se stále bojuje, zvýšili svou aktivitu jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem, kteří začali ostřelovat v Rudém moři obchodní trasy vedoucí k Suezskému průplavu. Mezinárodní koalice pod vedením USA se snaží trasy chránit.

Tento konflikt, byť jeho intenzita mírně poklesla, ale nebude jen tak k utišení. "Není v silách té operace nějakým způsobem zamezit těm útokům nebo zničit kapacity Hútíú tyto útoky provádět. Spíše to skončí tím, že koalici USA a dalších států dojde chuť či odhodlání v tom pokračovat, nebo že Hútíové sami od sebe poleví. Je možné, že situace v Gaze bude utlumena, tak by ty útoky mohly přestat, ale to je takové věštění," shrnul bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity Jakub Drmola.

Rudé moře:

[chooze:article;value:542469]

Konflikt Izraele a Íránu

Mezitím zaznamenal syrský Damašek úder na íránský konzulát, který je připisovaný Izraeli, byť ten se k tomu nehlásí. Následoval masivní úder Íránu na izraelské území a výrazně skromnější odpověď Izraele, byť se k ní opět nepřihlásil, kterému se patrně podařilo zničit radar v Íránu.

"Podle výroků Íránu, které padly během, před i potom, to na mě působí tak, že Írán nemá zájem o nějakou větší eskalaci. Rozhodně si nemyslím, že by došlo k u končení dlouhodobého soupeření, ale u přímé výměny munice mezi Izraelem a Íránem bych si tipoval, že tato fáze bude ukončena. To ale neznamená, že k tomu opět nedojde v budoucnu," míní Drmola.

Izrael a Írán:

[chooze:article;value:551764]

Boje o ostrůvky v Jihočínském moři

V poslední době také narostlo napětí v Jihočínském moři. Čína tam má spor hned s několika státy o různé ostrůvky a útesy. Nyní se to týká sporu Filipín podporovaných USA a Čínou.

"Spory od začátku roku docela eskalují. Týkají se skupiny malých útesů, pro ty názvy ani nemáme český překlad. Zaznamenané jsou větší potyčky, a to v únoru, březnu a i dubnu," přiblížil politolog z Metropolitní univerzity Praha Aleš Karmazin. Potyčky zahrnují například najíždění lodí nebo stříkání vodou. To se může zdát sice ne příliš nebezpečné, nicméně jak Karmazin poznamenal, silný proud vody dokáže vážně poničit například velitelský můstek na lodi.

Jihočínské moře mezi Čínou a Filipínami:

[chooze:article;value:551475]

Spor mezi Čínou a Tchaj-wanem

Už dva roky také roste napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, podporovaným Spojenými státy, který se někdy označuje za čtvrtou krizi v Tchajwanském průlivu. Čína u ostrovního státu často pořádá vojenská cvičení, která vypadají jako nácvik na blokádu ostrova.

Novinkou v konfliktu, který se táhne už asi 80 let, je to, že Čína neváhá střílet své rakety přes území ostrova. "USA se do té situace vložily poměrně jednoznačně na straně Tchaj-wanu, schválily nové typy pomoci, tedy jak finančně a zbrojně dotovat Tchaj-wan. Byla schválena loni a letos opět. Spojené státy také pracují na posilování bezpečnostního spojenectví s Tchaj-wanem," okomentoval Karmazin.

Tchaj-wan:

Zastavit rozjetý vlak konfliktů a zbrojení ale není vůbec jednoduché. "Muselo by dojít ke všeobecnému rozhodnutí, jako byla například smlouva o omezování konvenčních zbraní v Evropě. Výsledek ale šel nakonec vniveč, protože některé státy, v tomto případě Rusko, toho zneužily, celý ten proces se zastavil. Ideálního stavu se tak nakonec nepodařilo dosáhnout," připomněl Šedivý.

Tématu se věnovala i reportáž TV Nova:

Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.