Nový migrační pakt Evropské unie obsahuje takzvanou povinnou solidaritu. Členské země buďto musí přijímat migranty, posílat finanční pomoc v řádu statisíců korun za uprchlíka, nebo se aktivně zapojit do ostrahy vnějších hranic EU.
Tato úmluva ale vyvolává v nejvyšších patrech české politiky silné kontroverze. V nedělním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct se nad tímto tématem střetli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a jeho předchůdkyně ve funkci Klára Dostálová (za ANO).
"Jsem přesvědčen, že Evropa dlouho tápala, jak v případě, že by přišla nová migrační vlna, postupovat," tvrdí Bartoš. Migrační pakt tak podle něj nebude znamenat zásadní problém, ale právě naopak.
Společný problém, společné řešení
Zdůraznil, že Česko se už teď podílí na ochraně vnější hranice. A pokud jde o případnou pomoc finanční, i ta je podle něj správná. Pomůže totiž ochránit i bezpečnost České republiky. "Je to společné řešení problému, se kterým si jednotlivé státy neporadí," shrnul svůj přístup.
[chooze:article;value:544436]
Dostálová to ale vidí jinak. Podle ní jde o prolomení odmítnutí kvót z předchozích let. Česko se navíc podle jejího názoru placení nebo přijímání uprchlíků nevyhne. "Pomoc s bezpečností je jen na vyžádání daného státu. Když stát, kam přichází uprchlíci, řekne, že nepotřebuje pomoc policistů, tak vám nezbude nic jiného," prohlásila.
Na sestřih z pořadu se můžete podívat zde:
"Dokonce je v tom paktu uvedeno, že pokud se nebude přerozdělovat a země se budou vyplácet, kdy bude přerozdělovaní nižší než 60 %, tak to bude moci Evropská komise státům nařídit," dodala.
Podle Bartoše je takové vysvětlení ale dost nepřesné. "Nerozhoduje o tom Evropská komise," uvedl s tím, že jako bezpečnostní otázku by to řešila Rada EU, tedy ministři členských zemí. I proto podle něj nejde o převlečené kvóty, jak tvrdí Dostálová. S tím ale exministryně nesouhlasí a realitu podle ní špatně vykládá naopak Bartoš.
[chooze:article;value:544099]
Ten se však obavy z paktu snažil mírnit. Česku podle něj pomůže například i to, že samo má na svém území množství uprchlíků – z Ukrajiny. "Jsem přesvědčen, že i takováto pomoc je vnímána a započítána do celkového objemu migrace," tvrdí.
Nejistá budoucnost ukrajinských uprchlíků
I tady má ale podle Dostálové vláda problém. "Nevíme, jak to s těmi Ukrajinci bude. Oni mají dočasnou ochranu, která ale končí v březnu 2025, a je otázkou, co se bude dít potom. Bude s nimi probíhat azylové řízení?" ptala se. Bartoš však přiznal, že další přesný plán nezná. "Jde o kompetenci ministerstva vnitra," vysvětlil. To, že se Ukrajinci budou do přepočtů započítávat, podle něj ale platí.
Řeč také přišla na ukrajinské muže, kteří se v zahraničí skrývají před mobilizací. Mluví se totiž o touze ukrajinské vlády a armády dostat je zpět. Podle Bartoše se ale žádné hromadné posílání Ukrajinců zpět do vlasti nechystá. Zdůraznil přitom, že ani mezi Čechy není velká ochota bránit svou zem. "Lidé v nedávném průzkumu uvedli, že by sami raději hledali někde bezpečí, než aby vzali zbraň do ruky," prohlásil.
Na celý díl pořadu Za pět minut dvanáct se podívejte zde:
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://domovstesti.blog.cz/) zde.