Eindhoven a DDW Strijp

cestování / travel / design / Moderní bydlení
Počasí v Eindhovnu nebyla žádná hitparáda. Loni v tričku s krátkým rukávem, slunečno. Letos svetr a pršiplášť. Asi i proto jsme to vzali ve zrychleném tempu.
Eindhoven je město v Severním Brabanstku s o něco více než 200 000 obyvateli. Bylo celkem nevýznamné, tedy do té doby než tu na konci 19. století bráchové Philipsové založili továrnu na žárovky. A podnik rostl a rostl. Někdy ve dvacátých letech tu vznikl další významný podnik – DAF na výrobu osobních a nákladních automobilů. A kde je úspěšný průmyslový podnik, tam je třeba průmyslového designu. A tak i díky DAF se z Eindhovenu stalo slušné centrum designu, nyní už nejen toho průmyslového. Nachází se tu Design Academy Eindhoven, škola, která je označována za nejlepší (nebo minimálně za jednu z nejlepších) design škol na světě, a která se může chlubit absolventy takových zvučných jmen jako je Hella Jongerius, Tord Boontje nebo už zmiňovaný Piet Hein Eek. Kde jinde by se tedy měla odehrávat nejvýznamnější událost Dutch Design Week než právě tady?
DDW se koná každý podzim napříč městem, všechno se stihnout nedá. My tedy letos zabrousili jen do oblasti Strijp.
Kdybych směla jmenovat jen jednu jedinou věc (těžké by to ovšem bylo), která mě v interiérech baví, byla by to nejspíš svítidla. A těch tu bylo k vidění požehnaně. Lampy, lampičky, nejrůznější a z nejrůznějších materiálů.
Nejsou vám tyhle lampy a stolky povědomé? Však tu nádheru je možné pořídit i v Česku a to díky qdeshopu Pavlíny.

Nenápadně, přirozeně, ale hodně výrazně tu byl cítit důraz na udržitelnost, ohleduplnost k životnímu prostředí a přírodní materiály – to tu bylo všudypřítomné. Nejen u exponátů a prodávaného zboží, ale i ve způsobu prezentace.

A to se musí projevit i na způsobu dopravy, ne? Jasně, jízdní kola v Nizozemí nikoho nepřekvapí, ale tahle dřevěná, to je něco! Pro návštěvníky k zapůjčení. Třeba když se potřebujete dostat ze Strijp-S do Strijp-R. Je to kousek a dá se to pěšky, ale stylově na dřevěném kole je to ještě lepší (tedy pokud nesípete a na kole jste nejeli naposledy asi tak před pětadvacety lety).
V „erku“ je Piet Hein Eek, o kterém jsem vám psala v první části. Ale jsou tam i mnozí další designéři. Jako každý rok mě zaujalo Ontwerpduo a jejich houpací klícka. Ale ještě víc jejich „plazivé“ lampy Light Forest. Už jsem zase u těch svítidel:)
A moc se mi zalíbily kufříky od Lotty Lindeman.  Dřevo s textilem. A když se zrovna nikam necestuje, poslouží jako poličky. Stačí zavěsit. Není to bezva nápad?

Foto: designinwhite

Z ložnice

interiér / interior / Moderní bydlení / u nás / our home
Někdo si syslí příspěvky v konceptech do foroty. Já to moc neumím. U mě vznikají většinou z náhlého popudu. K tomu dnešnímu mě tak trochu inspirovala Olívka z Mode De Boulangerie, kde psala o nočních stolcích.

Nejsem troškař, noční „stolky“ mám dva:) Protože mám ráda kontrasty. Staré s novým. Dřevo a plast. Světlé a tmavé. Nižší a vyšší. Protože jsem si kvůli lampě neměla kam odložit ani čaj nebo vodu. Při jarním tažení za pražskými lumprty jsem ulovila i Thonet piánovku. Ta je přeci na postavení blešákové lampy Jieldé jako dělaná! K tomu dvojchlívkový plastový Componibili od Kartellu, kterému nějaká ta nápojová kapka nebo kolečko nevadí.

A. má trojpatrový, on si toho hromadí víc, jenom těch kabelů! Ale zase nemá opravdovou lampičku, protože svítit může „budíkem“. To, co je na tom „krásném“:( topení je totiž rozednívací budík. Nejlepší vynález na zimu, kdy je ráno ještě tma a normální rozsvícení je o šok. Tenhle rozsvěcuje pomalu a postupně. Dobrou půlhodinu mu to trvá, tak si člověk ve spánku postupně zvyká. A ještě u toho cvrliká:) Řeklo by se hloupost, ale ono to fakt funguje a probuzení je mnohem příjemnější.

A ano, ještě jednu věc vám dlužím. Tady jsem si dělala takový obrázkový seznam přání s tím, že jeden kousek už je na cestě. A který to byl? Křesílko Eames RAR, které bylo na seznamu mých přání opravdu hodně dlouho, asi tak odjakživa:) Nejsem typický slevový nakupovač, ale … to jsem se takhle jednou rozhodla, že by nebylo špatné předplatit si taky nějaký časopis o bydlení v němčině. Pro studijní účely samozřejmě:) Volba padla a najednou koukám, že k dvouletému předplatnému dávají slevu 50% právě na RAR. To přece nejde nevyužít, že?

Ložnice je tak skoro komplet. Skoro! Ještě mám vyhlédnutý větší kusový koberec.

A pak hledám něco do rámu. Pěknou grafiku bych si představovala. Ale to není jen tak. Já jsem hrozně vybíravá. A když už se mi něco líbí, tak to tutově není dostupné v takhle velkém formátu. A takhle velký formát já potřebuju, protože rám schovává plastová zažloutlá dvířka jističové skříně, které opravdu nejsou to, co bych chtěla vidět jako první ráno po probuzení. Nebo vůbec vidět kdykoli. Tak si zatím v rámu hoví arch ručního balícího papíru. Ale já jednou něco objevím. Určitě!

A nebojte, druhou část z návštěvy Eindhovenu nasyslenou mám, příští týden nebude online času moc, tak se bude hodit:)

Eindhoven a DDW Piet Hein Eek

cestování / travel / design / Moderní bydlení

Víte, jak jsem psala, že předchozí týden bude ve znamení přehlídek designu? Tak ne, mám pocit, že jsem ho celý prospala. Zákeřný chřipkový bacil mě bacil. V sobotu bylo líp, tak jsme vyjeli aspoň kouknout na Dutch Design Week do Eindhovenu. To už je každoroční tradice (na loňskou návštěvu se můžete podívat tady).

Byla to ale hra v oslabení, stihli jsme jen část toho, co jsem si plánovala. Ale i tak to stálo za to. Protože ve staré Philips továrně, která se stala sídlem, dílnou, showroomem a prodejnou Pieta Hein Eeka, to vždycky stojí za to. Chcete si ji projít se mnou?

Pietova letošní novinka – stoličky Plywood Print Stool s potiskem obrazů starých mistrů, ve spolupráci s Rijksmuseum Amsterdam, pro značku NLXL.

Piet a kolegové designéři jsou mistry recyklace! Nové užití najdou pro použité dřevo, kov, látky, …

… i plasty. Lustry upletené z PET lahví nemají chybu. Horní část lahví zachovaná, spodní rozřezaná na proužky a propletená. To je nápad!

Moje favoritka – kuchyň. Spodek původně asi dílenský ponk, pracovní deska z moderního kompozitního materiálu. S kolečky pro mobilitu.

V prodejně s výběrem designových kousků nejen z Pietovy dílny, jejichž výběr klade důraz na obnovitelnost zdrojů a životní prostředí, bych mohla strávit několik dní.

Jednou jsme ale odejít museli:) Dutch Design Week není samozřejmě jen Piet Hein Eek, a tak vás pozvu do Eindhovenu na malou procházku ještě jednou.

3 důvody: Podzimně laděno

interiér / interior / Moderní bydlení
Pročpak by se mi líbilo v tomhle interiéru (i když stylizovaném) od nejFantastičtejšího Franka?

3 důvody:

1. Barevnost – v podobné barevné kombinaci totiž teď doma taky jedu. Jasně, je podzim.

2. Původní prvky – už trochu ohraná písnička. Která se mi ale pořád líbí. Zvlášť když při zatím opatrném pokukování po novém podnájmu vidím, jak se všechno to krásné původní dá snadno zkazit. Parketová podlaha, původní šoupačky a žebrované topení jsou na vymření. Tady ale ne!

3. Hnědá kůže – nejen na křesle. Ten kožený stolek u sedačky je nebezpečně krásný, co říkáte?

Kniha: Design blogerky doma

knihy / books / Moderní bydlení

V únoru jsem slíbila, že vám budu představovat knihy, kterým jsem neodolala a pořídila. Knihy o designu a bydlení. Ta, kterou vám chci ukázat dneska, je trochu speciální. Jak už název Design Bloggers At Home napovídá, je o bydlení blogerek z různých konců světa, z nichž některé určitě znáte a jejichž blogy sledujete.
(pozn. kniha je v angličtině)
Napsala ji Ellie Tennant, o krásné fotky se postarala Rachel Whiting. Společně každou z blogerek navštívily, vyzpovídaly a jejich interiér nafotily. 

Blogerek se v knize představí dvanáct a jsou rozdělené do 5 kapitol – podle stylu interiéru, ve kterém bydlí, a o kterém s takovou vášní a nadšením pravidleně blogují.

Jednou z nich je i Victoria z blogu SF Girl by Bay. To je má tajná favoritka. Nejenomže doma dokáže s velkým citem namíchat nálezy z bleších trhů s designovou klasikou, ale právě její blog byl jedním z prvních, které jsem před lety objevila, a které mě přivedly na myšlenku blogování taky zkusit.

Na konci se pak podělí o svoje oblíbence v blogerském světě a o tipy, co je pro blogování z jejího pohledu důležité.

Ale Viktoria v tom není sama. Každá z představených blogerek nás nechá nakouknout pod pokličku, poodhalí své tipy, popovídá o svých začátcích. A každá stojí za virtuální návštěvu!

Tady je několik z nich.

V poslední kapitole se pak dozvíme další blogerské tipy – jak s blogováním začít, jak důležitý je obsah, fotografie a sociální sítě. A tak vůbec, jak se v online světě neztratit.
Pokud vás blogerský svět okouzlil, pak tahle kniha vás nezklame. Jako nezklamala mě! Mám ji několik měsíců a je to jedna z těch, které můžu pročítat a prolistovávat pořád dokola.

Jeseň.

Moderní bydlení / záhrada
Na záhonoch ešte stále kvitnú kvety, trávnik sa každý týždeň kosí, len padajúce lístie z orecha a marhule pripomína, že prišla jeseň a bolo by na čase vyrobiť nejakú jesennú dekoráciu.
A z čoho???
 ….. ešte šťastie, že Leon potreboval do školy gaštany a za dedinou rastie poriadne veľký pagaštan konský.
 “ Koľko ich potrebuješ?“
  „….10-20 …. a ešte tento je pekný…. a tento je skrytý v šupke …. a tu sú dvojičky“…. a nazbierali sme plnú tašku.
….cestou domov sme nazbierali zopár šípok ….
…. v parku natrhali bobule z ozdobných kríkov ….
…. a na záhrade som objavila odkvitnuté kvety na clematise.

Z nazbieraného materiálu Leon vyrobil gaštanové figúrky, ja som ozdobila črepník na polici…. 
….  na záhradné vrátka pribudol gaštanový veniec ….

…. aj tekvica od susedov dostala šípkové oči a ústa ….
…. a inak, tak dlhú tekvicu som ešte nevidela.

Vedeli ste, že škorcom chutia orechy?
  
….pochutnávajú si na našom orechu a my zbierame škrupinky. 

…. na záhrada stále kvitnú budleje ….
….. a otvárajú sa chryzantémy.

  Prajem Vám pekné jesenné dni.

Staré mince a šalvia.

kuchyňa / Moderní bydlení / moje ručné práce
AAAAAAAhojte!!!!!!
… som tu …. živá, zdravá a po dvoch mesiacoch leňošenia sa vraciam.
Júúúúj, nemyslite si, že som dva mesiace ležala hore pupkom ….. pre nedostatok času som si naordinovala blogové prázdniny.
– 
   V každej domácnosti sa nájde zopár starých neplatných mincí, ktoré zabudnuté vo vreckách zmeškali výmenu peňazí. V súčasnej dobe nemajú žiadnu cenu a na burze mincí by ste za ne nedostali ani 50 centov. A čo s nimi,vyhodiť do koša??? 
…..mince do koša nepatria, urobil sa z nich obraz a možno moji pra-pra-pra-pra-pra-pravnuci budú o 200 rokov boháči. 

….na záhrade rozkvitol Bradavec klandonský – „HeavenlyBlue“ krásne levanduľovo modré súkvetie…

….. také isté modré kvietky má aj Šalvia farinacea – „Victoria Blue“.
Pochádza z Texasu, poznáme ju pod názvom šalvia pomučená, u nás sa pestuje ako letnička. Nesušila som ju pre jej liečivé schopnosti, ale pre kvety….

….na čaj sa sušila šalvia lekárska…
…a strihala sa druhá úroda levandule.


Vaša Jana

Jak jsem hledala, až jsem našla

Moderní bydlení / u nás / our home

S dalším lumprtem, který jsme si přivezli, to nebylo vůbec jednoduché. 
Od začátku jsem měla představu, že pod oknem by mělo být něco výraznějšího. A jak už to tak bývá v malých prostorech, tak i výrazně užitečného. A protože kuchyň je tu prťavá a neprakticky řešená, netrvalo dlouho a bylo jasné, že to „něco pod oknem“ by mělo sloužit jako rozšíření sousedního kuchyňského koutu. 
Představa, jak by to „něco“ mělo vypadat, se v čase měnila, ale pak jsem na to kápla. Komoda z rodu lumprtů, s mramorovou deskou, nepříliš zdobená a ideálních rozměrů. A teď to „něco“ najděte v bazaru! Nemožné se ale stalo skutkem a já ji asi tak před rokem a půl objevila. Na stránkách bazaru Lučický mlýn. Jak jsem ji chudinku zuboženou a špatně nafocenou uviděla, bylo jasné, že jen ona to může být.

Foto: Lučický mlýn
Jenže jsme jeli do ČR poprvé a zajet do Lučického mlýna jsme nestihli. Pak po druhé, potřetí, a zas nic. A já ji jen chodila na stránky pozorovat a čekala, kdy mi ji někdo vyfoukne. Věřte nebo ne, nestalo se. Proto letos na jaře jsem si řekla, že bude moje stůj co stůj. A stalo se. 
Před převozem jsem ji ještě stihla na zahradě pořádně vydrbat octovou vodou, odstranit úchytky, které jí neslušely, vycídit okované nohy a trošku naleštit. A jelo se.

Pak už byl čas na vylepšování. Samozřejmě mi hlavou běhaly nápady na natření černou tabulovou barvou, pak zas spíš něco do zelena. Nakonec se mi ale zalíbila jak je a dočkala se tedy jen úprav drobných kosmetických, resp. ještě dočká.

První na řadě byly samozřejmě úchytky, protože jsem nehodlala v žádném případě použít ty stávající. Ty pravé jsme našla v Nizozemí v obchodě Praxis. Ani malé, ani velké. Ani moderní, ani příliš retro. A s mosazným okováním noh si dobře rozumí.
Teď ji ještě čeká vytmelení nějakého toho šrámu a mnoha dírek po úchytkách, kterých za svůj život měla požehnaně. Ale i tak se má čile k světu a schová toho opravdu hodně. V jednom šuplíku káva a čajová udělátka, v druhém jak vojáci vyrovnané hrnky. Dole pak všechno, co se jinam nevešlo – utěrky, pečící formy, mlýnek na kávu třeba. A nesmí chybět tajná krabice na sladkosti pro A. – však si to zaslouží už jen za to, že mi mé komodové přání splnil, i když tahle lumprt-krasavice pro něj rozhodně nebyla láskou na první pohled.

Děkovná cedulka za nákup obrázků u Sandry Juto jako by byla pro naše snídaňovo-čajovo-kávové centrum dělaná. 

Jenom jedno bych jí vytkla, že není moc fotogenická. Ve skutečnosti je mnohem větší fešanda!

Tak co to bude, vážení? Káva, čaj nebo čerstvě vymačkaný džus?