Loft v Barceloně

Nevím, co mám najednou s těmi lofty. Líbily se mi asi vždycky, ale poslední dobou nějak víc než kdy jindy. Posun ve vývoji mého vkusu? Nebo jsem ovlivněná naším výhledem? Radši nebudu filozofovat.
Každopádně, tenhle loft fotografky Bély Adler a fotografa Salvadora Fresnedy v centru Barcelony se náramně trefil do mého momentálního interiérového rozpoložení. Asizelenomodrá, která by v jiném kontextu mohla působit až dětsky sladce, je tu rovnovážným a dospělým parťákem k velké a výrazné ploše dřevěné podlahy. A od všeho tak akorát – retro, známé designové nábytkové ikony, i jetý industriál. A samozřejmě jejich vlastní fotografické práce, ať už zarámované nebo v podobě pracovního „nepořádku“.

Tak si tak říkám, jestli bych poprvé v životě neměla dát vale aspoň některým bílým zdem. No, popřemýšlím. Vidíte, jak se mi kouří z hlavy?

Dvě stě procent

… asi o tolik se zvedla kvalita mého života minulý týden:) Máme totiž konečně internet. A dokonce už i lednici. Nic sice nešlo bez problémů – buď se nás teď chytla smůla nebo má pověstná německá organizovanost povážlivé trhliny. Asi obojí aneb zažíváme klasického Murphyho v praxi: Může-li se něco pokazit, pokazí se to. Vždycky, když začneme být hrdí na to, co všechno jsme si už byli schopní v němčině sami vyřídit (přestože pořád ještě zapojujeme ruce i nohy), přijde něco, na co jsme krátcí a výpomoc z řad A. kolegů je nevyhnutelná. Kapitolu Jak někoho seřvat po telefonu jsme na kurzu evidentně ještě nebrali.

Necháme ale negativní zkušenosti a myšlenky stranou. Přece jen pro zdravého ducha je lepší postoj – bydlíme v krásném velkém bytě, původní dřevěné podlahy nádherně vržou, objednané indické jídlo je bezkonkurenční a pro moje nejoblíbenější saláty si můžu dojít pěšky.

A taky – první místnost vypadá o/zabydleně. Aspoň při prvním pohledu.

Při tom druhém je jasné, že skříně by se víc než hodily.

Ale kdo by myslel na takové detaily jako jsou šatní skříně nebo dokonce kuchyň, když může nakupovat rostlinstvo. Já tedy ne. Zatímco ve starém bytě těch mých pět kousků bylo kvůli prostoru, zkoseným stropům a světelným podmínkám kumulovaných v jednom místě a budilo tak dojem džungle, je jasné, že tady bude třeba přidat na kvantitě zcela zásadně. První vlaštovky z holandského zahradního centra (alias zeleného ráje na zemi) jsou už doma.

Na Ficus Elastica se nemůžu vynadívat. Těžký retro:)

S radostí opečovávám a vítám každý nový list. Že jich teď na jaře je! A výhled taky nemají špatný (z jídelny).

Ani já ne (z obýváku). Jedna nejmenovaná rodinná příslušnice:) ho sice při skype prohlídce komentovala slovy „výhled nicmoc“, já si ale nedovedu představit lepší. Protože cihly. Protože psí víno. Až se odstěhuje lešení a znovu nastěhuje ta modrá obloha, bude ještě líp:)

1. foto – zdroj: desenio
ostatní – telefonní designinwhite, anžto foťák jsem ještě radši nevybalila:)

Kuchyň – inspirace

Čekání je u konce. V pátek konečně podepsaná smlouva na nový podnájem. Sláva. Zítra ho přebíráme, na pátek je objednaná stěhovací firma na obhlédnutí situace. Na konci dubna předběžně naplánované stěhování. Pak rychlé rozmístění nábytku v novém, aby se dalo nějak existovat. Přehlásit se na všech možných úřadech. A hezky zpátky do starého a dát to tu do pucu.

A potom teprve přijde čas na zabydlování. Obytné místnosti asi zatím zůstanou stranou (za 4 roky jsme toho, myslím, nashromáždili ažaž). No, možná … semtam … něco pro radost – však to znáte:D

Plánovaní se teď ale ubírá poněkud praktičtějším směrem. Tady v Německu totiž hodně často součástí pronajímaného bytu NENÍ kuchyň – skoro žádný cizinec to nechápe, Němci zase nechápou, co je na tom divného, tak se to vyrovná :). Samozřejmě se najdou byty, které se pronajímají jako komplet zařízené, a tam jakástakás kuchyň je, a občas se dá narazit i nezařízený byt s kuchyní. Ale jsou to spíš výjimky. Jsem ráda, že se mi před těmi skoro čtyřmi lety jednu takovou výjimku podařilo najít, i přesto, že vaření na litinových plotýnkách bylo spíš za trest, a malá, stará podstavná lednička vzadu mrazila i v chladící části, vepředu pro změnu chladila málo a jídlo se kazilo skoro před očima. Jako dočasné na začátek ideální, teď už je čas si polepšit. V provizoriu se nedá bydlet (a vařit) do nekonečna.

Jak už asi správně tušíte, v našem novém podnájmu žádná kuchyň není. A tak koukám, vybírám, studuju a vymýšlím (si). Jakým směrem se mé kuchyňské myšlenky právě ubírají?

Zatím ještě lehce různorodě, ale společné prvky by se tam vypozorovat daly, co myslíte?

Mám už dvě favoritky – představa se rýsuje někde mezi … o tom zase příště. To už budeme vědět víc. Kuchyně sice nejsou součástí bytů, obklady na zdi ale JSOU! (Taky teď nechápavě kroutíte hlavou?) A ony mi ty moje plány dost hatí. Tak uvidíme, co by se s tím dalo udělat. Už zítra!

1 J. Ingerstedt 2 Dusty Deco / Sköna Hem  3 Dortraum 4 Livet Hemma / IKEA 5 Petra Bindel / Elle DecorationPelle Designs (via Apartment Therapy) 7 Refinery29 8 neznámý (pokud někdo ví, ráda doplním) 9 Agent Bauer / Camilla Krishnaswamy

Tady se mi líbí: Loft Minneapolis

Teď to tu víc nežije než žije. Hledání podnájmu je totiž taková houpačka – frustrace, frustrace, euforie, naděje, zklamání. A to ono se pak člověku špatně nakukuje do cizích bytů. Momentálně je ale naštěstí ta fáze naděje. Víc než to, už to nabírá i reálné obrysy, asi. I když se do podpisu smlouvy všechno může ještě změnit a je tam určité drobné váhání ze strany majitelů (z obavy, že se s námi nedomluví), tak já doufám v to, že to klapne.
Zrovna dneska jsme se byli podívat na byt podruhé, a jak jsem tam tak stála, hned se mi vybavily obrázky jednoho bytu v Minneapolisu. I přesto, že je vlastně úplně jiný (jistě, loft bychom tu hledali asi marně), jako by měly něco společného. Atmosféru? Možná. Podlahu? Skoro určitě.
Zapomeňme ale teď na ten „náš“ (jestli to vážně vyjde, tak si ho společně užijeme ještě dost a dost, na to si můžete vsadit:)), a nakoukněme k Madelynn a Caylonovi.
Líbí? Mně moc!

Foto: Wing Ta – stránky, instagram
Bydlí: Madelynn Furlong – stránky, instagram

Tady se mi líbí: Ilse + Vitra

Když už jsem vám minule představila kolekci Ilse Crawford pro IKEA, tak vám taky musím říct, kdy nastal zlom a já si pro sebe čestně pasovala Ilse na designérku nejlepší. Pamatuju si to totiž úplně přesně, není to tak dávno.

To bylo totiž loni v létě, kdy pro mě A. připravil tajný výlet a vyrazili jsme docela daleko, až na hranici Německa se Švýcarskem, do Weil am Rhein. Do Vitra Campusu, kam jsem se už dlouho strašlivě moc chtěla podívat. A stálo to za to. Zážitek největší to byl. A ze všech těch vjemů a dojmů, a celé té krásy, mě nejvíc oslovila expozice, kterou připravila právě Ilse Crawford ve VitraHaus. I když … expozice, to opravdu není to správné slovo.

Úkolem a cílem Ilse bylo představit a ztvárnit nové spojení Vitry s finským Artekem. Pojala to tak, jak to umí jen ona – lidsky, mile přívětivě, přátelsky. Na 200 m2 ve dvou nejvyšších patrech VitraHaus navrhla interiér pro fiktivní pár Harri a Astrid, jejichž pomyslné mezinárodní partnerství je odrazem toho skutečného – mezi Vitrou a Artekem. Jako zázemí pro kreativní pár, s obývacím pokojem v horním patře a pracovně-ateliérovým prostředím ve spodním patře.

A řeknu vám, já bych se tam nastěhovala z fleku:) A i když nikdy nebudu mít zařízený interiér převážně produkty těchto dvou značek a k dispozici obří loft, inspirace jsem tam načerpala víc než dost a zážitek to pro mě byl opravdu silný. Přestože jdu zase s křížkem po funuse (nejspíš už se teď pracuje na úplně nové expozici), stejně si to nemůžu odpustit a tuhle fiktivní, ale obrovsky lidskou „domácnost“ vám na blogu nepředstavit.

Zdroje: Artek, StudioIlse, Foto: Felix Odell

3 důvody: Brooklyn

Možná by se moje nadšení z interiéru, ve kterém bydlí tvůrčí dvojice Elizabeth Beer a Brian Janusiak ze studia Various Projects, dalo shrnout do jednoho všeříkajícího důvodu jménem Brooklyn. Ale kdepak. Bylo by škoda nezmínit detaily, které mě opravdu zaujaly.

1. Spojení starého s novým – to je spolehlivé, to mě zaujme vždycky! Někdy je kontrast větší, okázalejší. Tady se mi naopak líbí, jak je nenásilné a přirozené. Možná nevykalkulované je to správné slovo?

2. Pohovka. Spíš hnízdo. Přesně v mém stylu. Modulární, takže se dá libovolně přeskládat podle potřeby. Jednou tak, pak zase jinak, když by se chtělo.

3. Kuchyň. Naprosté nadšení z mé strany. Vzhledově. Místo úchytek výřezy. Monolitický dřez, co zapadá. V detailech je síla. A spojení obyčejné překližky s luxusním mramorem má náboj, nemyslíte? Uspořádáním. Rozložení, které mi pocitově připadá nejpřirozenější. S dostatkem světla. Na jedné straně vaření a mytí, předpokládejme praskající a hlučné, hezky bezpečně u stěny. Na ostrůvku se připravuje, krájí, maže, zdobí. A povídá. A pozoruje.

Víc fotek a moc příjemné povídání najdete tady.

Stejný byt a přece 3x jiný

Když přijde na fotky interiérů, snad nic mě nebaví víc, než ty typu x-krát jinak. Jak stačí málo a celé vnímání interiéru se změní. Výmalba, textil, struktury, tvary.
A švédské makléřské společnosti Fastighetsbyrån se v tomhle ohledu povedl husarský kousek. Jeden byt k prodeji, 3 různí stylisté. 
Mikael Beckman (1) nechal hodně prostoru bílé, kterou doplnil výraznými barvami a vzory, hlavně díky textilu od Svenskt Tenn. Pokud se dá říct, že nějaká barva mírně převládá, pak je to zelená, která si dost rozumí s mosaznými prvky. Celkově interiér vyznívá poměrně klasicky.
To Hans Blomquist (2) se svezl na přírodní až lehce surové vlně – ostatně, i jeho knihy naznačují, že k takovému stylu interiéru má nejblíž.
Tina Hellberg (3) byt pojala v moderním jednoduchém stylu, který je (nejen) v severským zemích tak oblíbený. Graficky přísné linie jsou zjemněné dřevěnými prvky, Eamsovic retromodernostmi, v ložnici pudrově růžovou na textilu a „vodovkové“ tapetě.

Obývací pokoj

Krb v obývacím pokoji a kuchyň


Ložnice


Koupelna

Další fotky najdete tady.
A samozřejmě se neubráním myšlence, jak bych asi (čistě hypoteticky a amatérsky) pojala tenhle byt já? Viděla bych to  někde mezi hravě barevnou jedničkou a moderně pojatou trojkou. Dvojka působí hodně příjemně a lidsky,  ale dovedla bych si ji představit spíš v dřevostavbě nebo postarším kamenném domě někde uprostřed přírody. Do centra metropole mi sedí něco víc městského.
Přemýšlíte taky někdy nad tím, jak byste zařídili interiér, který vidíte na fotce? Jak byste si s tímhle pohráli vy? Který styl je vám nejbližší?

Z ložnice

Někdo si syslí příspěvky v konceptech do foroty. Já to moc neumím. U mě vznikají většinou z náhlého popudu. K tomu dnešnímu mě tak trochu inspirovala Olívka z Mode De Boulangerie, kde psala o nočních stolcích.

Nejsem troškař, noční „stolky“ mám dva:) Protože mám ráda kontrasty. Staré s novým. Dřevo a plast. Světlé a tmavé. Nižší a vyšší. Protože jsem si kvůli lampě neměla kam odložit ani čaj nebo vodu. Při jarním tažení za pražskými lumprty jsem ulovila i Thonet piánovku. Ta je přeci na postavení blešákové lampy Jieldé jako dělaná! K tomu dvojchlívkový plastový Componibili od Kartellu, kterému nějaká ta nápojová kapka nebo kolečko nevadí.

A. má trojpatrový, on si toho hromadí víc, jenom těch kabelů! Ale zase nemá opravdovou lampičku, protože svítit může „budíkem“. To, co je na tom „krásném“:( topení je totiž rozednívací budík. Nejlepší vynález na zimu, kdy je ráno ještě tma a normální rozsvícení je o šok. Tenhle rozsvěcuje pomalu a postupně. Dobrou půlhodinu mu to trvá, tak si člověk ve spánku postupně zvyká. A ještě u toho cvrliká:) Řeklo by se hloupost, ale ono to fakt funguje a probuzení je mnohem příjemnější.

A ano, ještě jednu věc vám dlužím. Tady jsem si dělala takový obrázkový seznam přání s tím, že jeden kousek už je na cestě. A který to byl? Křesílko Eames RAR, které bylo na seznamu mých přání opravdu hodně dlouho, asi tak odjakživa:) Nejsem typický slevový nakupovač, ale … to jsem se takhle jednou rozhodla, že by nebylo špatné předplatit si taky nějaký časopis o bydlení v němčině. Pro studijní účely samozřejmě:) Volba padla a najednou koukám, že k dvouletému předplatnému dávají slevu 50% právě na RAR. To přece nejde nevyužít, že?

Ložnice je tak skoro komplet. Skoro! Ještě mám vyhlédnutý větší kusový koberec.

A pak hledám něco do rámu. Pěknou grafiku bych si představovala. Ale to není jen tak. Já jsem hrozně vybíravá. A když už se mi něco líbí, tak to tutově není dostupné v takhle velkém formátu. A takhle velký formát já potřebuju, protože rám schovává plastová zažloutlá dvířka jističové skříně, které opravdu nejsou to, co bych chtěla vidět jako první ráno po probuzení. Nebo vůbec vidět kdykoli. Tak si zatím v rámu hoví arch ručního balícího papíru. Ale já jednou něco objevím. Určitě!

A nebojte, druhou část z návštěvy Eindhovenu nasyslenou mám, příští týden nebude online času moc, tak se bude hodit:)

3 důvody: Podzimně laděno

Pročpak by se mi líbilo v tomhle interiéru (i když stylizovaném) od nejFantastičtejšího Franka?

3 důvody:

1. Barevnost – v podobné barevné kombinaci totiž teď doma taky jedu. Jasně, je podzim.

2. Původní prvky – už trochu ohraná písnička. Která se mi ale pořád líbí. Zvlášť když při zatím opatrném pokukování po novém podnájmu vidím, jak se všechno to krásné původní dá snadno zkazit. Parketová podlaha, původní šoupačky a žebrované topení jsou na vymření. Tady ale ne!

3. Hnědá kůže – nejen na křesle. Ten kožený stolek u sedačky je nebezpečně krásný, co říkáte?

Tady se mi líbí: Podnájem Haag

apartment_hague_vtwonen

Interiér, který je mi opravdu hodně sympatický svou celkovou atmosférou. Nepozoruju pod lupou detaily, i když některé se mi taky dost líbí. Jednoduše fotky na sebe nechávám působit. A je to příjemné působení.
O to víc, že je to bydlení v podnájmu. Je pro mě takové uchopitelné, pochopitelné. Reálné. Když člověk bydlí v podnájmu, tak musí přemýšlet jinak, totiž. A mně se moc líbí, jak přemýšleli Jelle a Theo-Bert, kteří v tomhle podnájmu v Haagu bydlí.

apartment_hague_vtwonen

Nějaké ty detaily přeci jen vypíchnu. Originální štuky, prkenná podlaha nebo mix židlí jsou oblíbená klasika, nad kterou ukápne nejedna slina. Našla jsem tu ale i pár „ztřeštěností“, které mám už nějakou tu dobu na svém pomyslném seznamu „rádabychtoněkdeněkdyuplatnilaalepámbuvíjestliktomuněkdybudepříležitost“. Tak třeba dřevěný dílenský ponk coby pracovní plocha v kuchyni, to je můj osobní favorit. Nebo černá knihovna časopisovna umístěná v bílém rámu, co zbyl po dveřích. I svítidlo oběšencovo, jak jsem si pro sebe nazvala žárovku s kabelem uvězněným v lanu.

apartment_hague_vtwonen

Art, to je ovšem kapitola sama o sobě. (Taky vám připadá, že český výraz umění zní tak vážně, důležitě a složitě?) Prostě všechny ty plakáty, fotky, plátna nebo grafiky, které dodávají interiéru osobitou tvář. Obří stará fotografie ozvláštněná string artem je hodně zajímavá!

apartment_hague_vtwonen

Líbí? Pak můžete kouknout i na další fotky tady.

Zdroj: VTWONEN říjen 2014
Foto: Jansje Klazinga