Jesenné prechádzky …
… nemám čas ani energiu tu prispievať … zatiaľ ;o)
Archiv pro štítek: domov
Kniha: Design blogerky doma
V únoru jsem slíbila, že vám budu představovat knihy, kterým jsem neodolala a pořídila. Knihy o designu a bydlení. Ta, kterou vám chci ukázat dneska, je trochu speciální. Jak už název Design Bloggers At Home napovídá, je o bydlení blogerek z různých konců světa, z nichž některé určitě znáte a jejichž blogy sledujete.
(pozn. kniha je v angličtině)
(pozn. kniha je v angličtině)
Napsala ji Ellie Tennant, o krásné fotky se postarala Rachel Whiting. Společně každou z blogerek navštívily, vyzpovídaly a jejich interiér nafotily.
Blogerek se v knize představí dvanáct a jsou rozdělené do 5 kapitol – podle stylu interiéru, ve kterém bydlí, a o kterém s takovou vášní a nadšením pravidleně blogují.
Jednou z nich je i Victoria z blogu SF Girl by Bay. To je má tajná favoritka. Nejenomže doma dokáže s velkým citem namíchat nálezy z bleších trhů s designovou klasikou, ale právě její blog byl jedním z prvních, které jsem před lety objevila, a které mě přivedly na myšlenku blogování taky zkusit.
Na konci se pak podělí o svoje oblíbence v blogerském světě a o tipy, co je pro blogování z jejího pohledu důležité.
Ale Viktoria v tom není sama. Každá z představených blogerek nás nechá nakouknout pod pokličku, poodhalí své tipy, popovídá o svých začátcích. A každá stojí za virtuální návštěvu!
Tady je několik z nich.
V poslední kapitole se pak dozvíme další blogerské tipy – jak s blogováním začít, jak důležitý je obsah, fotografie a sociální sítě. A tak vůbec, jak se v online světě neztratit.
Pokud vás blogerský svět okouzlil, pak tahle kniha vás nezklame. Jako nezklamala mě! Mám ji několik měsíců a je to jedna z těch, které můžu pročítat a prolistovávat pořád dokola.
Jeseň.
Na záhonoch ešte stále kvitnú kvety, trávnik sa každý týždeň kosí, len padajúce lístie z orecha a marhule pripomína, že prišla jeseň a bolo by na čase vyrobiť nejakú jesennú dekoráciu.
A z čoho???
….. ešte šťastie, že Leon potreboval do školy gaštany a za dedinou rastie poriadne veľký pagaštan konský.
“ Koľko ich potrebuješ?“
„….10-20 …. a ešte tento je pekný…. a tento je skrytý v šupke …. a tu sú dvojičky“…. a nazbierali sme plnú tašku.
….cestou domov sme nazbierali zopár šípok ….
…. v parku natrhali bobule z ozdobných kríkov ….
…. a na záhrade som objavila odkvitnuté kvety na clematise.
Z nazbieraného materiálu Leon vyrobil gaštanové figúrky, ja som ozdobila črepník na polici….
…. na záhradné vrátka pribudol gaštanový veniec ….
…. aj tekvica od susedov dostala šípkové oči a ústa ….
…. a inak, tak dlhú tekvicu som ešte nevidela.
Vedeli ste, že škorcom chutia orechy?
….pochutnávajú si na našom orechu a my zbierame škrupinky.
…. na záhrada stále kvitnú budleje ….
….. a otvárajú sa chryzantémy.
Prajem Vám pekné jesenné dni.
Staré mince a šalvia.
AAAAAAAhojte!!!!!!
… som tu …. živá, zdravá a po dvoch mesiacoch leňošenia sa vraciam.
Júúúúj, nemyslite si, že som dva mesiace ležala hore pupkom ….. pre nedostatok času som si naordinovala blogové prázdniny.
–
V každej domácnosti sa nájde zopár starých neplatných mincí, ktoré zabudnuté vo vreckách zmeškali výmenu peňazí. V súčasnej dobe nemajú žiadnu cenu a na burze mincí by ste za ne nedostali ani 50 centov. A čo s nimi,vyhodiť do koša???
…..mince do koša nepatria, urobil sa z nich obraz a možno moji pra-pra-pra-pra-pra-pravnuci budú o 200 rokov boháči.
….na záhrade rozkvitol Bradavec klandonský – „HeavenlyBlue“ krásne levanduľovo modré súkvetie…
….. také isté modré kvietky má aj Šalvia farinacea – „Victoria Blue“.
Pochádza z Texasu, poznáme ju pod názvom šalvia pomučená, u nás sa pestuje ako letnička. Nesušila som ju pre jej liečivé schopnosti, ale pre kvety….
….na čaj sa sušila šalvia lekárska…
…a strihala sa druhá úroda levandule.
Vaša Jana
Jak jsem hledala, až jsem našla
S dalším lumprtem, který jsme si přivezli, to nebylo vůbec jednoduché.
Od začátku jsem měla představu, že pod oknem by mělo být něco výraznějšího. A jak už to tak bývá v malých prostorech, tak i výrazně užitečného. A protože kuchyň je tu prťavá a neprakticky řešená, netrvalo dlouho a bylo jasné, že to „něco pod oknem“ by mělo sloužit jako rozšíření sousedního kuchyňského koutu.
Představa, jak by to „něco“ mělo vypadat, se v čase měnila, ale pak jsem na to kápla. Komoda z rodu lumprtů, s mramorovou deskou, nepříliš zdobená a ideálních rozměrů. A teď to „něco“ najděte v bazaru! Nemožné se ale stalo skutkem a já ji asi tak před rokem a půl objevila. Na stránkách bazaru Lučický mlýn. Jak jsem ji chudinku zuboženou a špatně nafocenou uviděla, bylo jasné, že jen ona to může být.
 |
| Foto: Lučický mlýn |
Jenže jsme jeli do ČR poprvé a zajet do Lučického mlýna jsme nestihli. Pak po druhé, potřetí, a zas nic. A já ji jen chodila na stránky pozorovat a čekala, kdy mi ji někdo vyfoukne. Věřte nebo ne, nestalo se. Proto letos na jaře jsem si řekla, že bude moje stůj co stůj. A stalo se.
Před převozem jsem ji ještě stihla na zahradě pořádně vydrbat octovou vodou, odstranit úchytky, které jí neslušely, vycídit okované nohy a trošku naleštit. A jelo se.
Pak už byl čas na vylepšování. Samozřejmě mi hlavou běhaly nápady na natření černou tabulovou barvou, pak zas spíš něco do zelena. Nakonec se mi ale zalíbila jak je a dočkala se tedy jen úprav drobných kosmetických, resp. ještě dočká.
První na řadě byly samozřejmě úchytky, protože jsem nehodlala v žádném případě použít ty stávající. Ty pravé jsme našla v Nizozemí v obchodě Praxis. Ani malé, ani velké. Ani moderní, ani příliš retro. A s mosazným okováním noh si dobře rozumí.
Teď ji ještě čeká vytmelení nějakého toho šrámu a mnoha dírek po úchytkách, kterých za svůj život měla požehnaně. Ale i tak se má čile k světu a schová toho opravdu hodně. V jednom šuplíku káva a čajová udělátka, v druhém jak vojáci vyrovnané hrnky. Dole pak všechno, co se jinam nevešlo – utěrky, pečící formy, mlýnek na kávu třeba. A nesmí chybět tajná krabice na sladkosti pro A. – však si to zaslouží už jen za to, že mi mé komodové přání splnil, i když tahle lumprt-krasavice pro něj rozhodně nebyla láskou na první pohled.
Děkovná cedulka za nákup obrázků u Sandry Juto jako by byla pro naše snídaňovo-čajovo-kávové centrum dělaná.
Jenom jedno bych jí vytkla, že není moc fotogenická. Ve skutečnosti je mnohem větší fešanda!
Tak co to bude, vážení? Káva, čaj nebo čerstvě vymačkaný džus?
Aplikace: Paper by FiftyThree, Pencil k tomu
 |
| FiftyThree |
Jak jsem si tak tvořila seznam pro DEJ MI DÁREK, napadlo mě, že bych si mohla nějaké to přání splnit. A splnila jsem si hned dvě. Vlastně tři. To třetí ale v seznamu nenajdete, to si plním právě teď. Už delší dobu totiž přemýšlím, že si tu na blogu zavedu novou rubriku, ve které vám budu představovat aplikace pro iPad a/nebo iPhone, které mi připadají zajímavé a souvisí s tím, o čem tenhle blog je – bydlení, design, kreativita, krásno. Já vím, já vím, bude to trochu diskriminační a majitelé jiných pohyblivých zařízení přijdou zkrátka, ale bude to jen občas.
První, kterou vám představím, se objevila právě na mém dejmidárkovském seznamu. Jmenuje se Paper by FiftyThree a je s ní zábava náramná. Tedy pokud kreslení a čmárání za zábavu považujete. A to zas já jo.
Paper by FiftyThree
– pro iOS verze 7.0 a vyšší, (pouze pro iPad)
– kreslení, psaní, kreativita
– zdarma s jedním kreslícím nástrojem a 28 barvami (další 3 nástroje a možnost namixovat jakoukoli barvu lze dokoupit v aplikaci)
– funguje s prsty, jakýmkoli stylusem pro dotykové displeje nebo stylusem Pencil by FiftyThree (který je pro aplikaci navržený)
Co se mi líbí:
– krásné zpracování a příjemné používání
– možnost uživatelů tvořit společně v Mix(u)
– webová galerie madewithpaper.fiftythree.com, kde kdokoli může brouzdat, inspirovat se a nevěřícně kroutit hlavou, jak jsou jiní šikovní
A tak jsem začala. Prstem a obyčejným stylusem. Vy, kteří kreslit opravdu umíte, buďte shovívaví, prosím. (Vždyť mi nejednou hrozila dvojka z výtvarné výchovy:)
Ale jsem optimista. Věřím, že cvičení dělá mistra. A správný nástroj taky! A proto jsem si začerstva splnila druhé přání se seznamu – chytrou tužku Pencil, taky od FiftyThree. Protože ta si s Paper aplikací nejlíp rozumí a otevírá nové možnosti. Už se těším, až ji pořádně vyzkouším.
Třeba z toho jednou něco bude. Třeba ze mě jednou něco bude 😀
DEJ MI DÁREK kolekce
Poprosili mě, jestli bych nepřipravila kolekci pro DEJ MI DÁREK. Řekla jsem si „Proč by ne“. Vždyť pořád objevuju spoustu věcí, které by se mi hodily. Nakonec to ovšem nebylo jen tak. Když jsem pak měla opravdu dát dohromady seznam, zjistila jsem, že to, co si opravdu přeju, na Internetu nenajdu. Však víte – zdraví a spokojenost (a světový mír ☮, chichi) nemají žádný url odkaz.
Nic se ale nemá brát moc vážně a já nakonec svůj seznam dohromady dala. A nejen to. Vyrobila jsem si minipříběh, který obsahuje přání minulá i budoucí, hypotetická i ta snadno dosažitelná, materiální i zážitková. Příběh se vám vyjeví jen pokud poctivě kliknete na jedno po druhém :D.
Protože jsem netrpělivá, hned jsem si i něco splnila (o tom zas někdy příště). Ale na dejSIdarek to kvůli mě přejmenovávat nemusí:)
Prvý mesiac …
… ubehol veľmi rýchlo :o)
Aj som mala zo začiatku obavy ako to budem zvládať
s takým malým človiečikom po 12 rokoch …
… Ale Bibi je spokojné bábätko a mám veľa pomocníkov :o)
Tady se mi líbí: Podnájem Haag
Interiér, který je mi opravdu hodně sympatický svou celkovou atmosférou. Nepozoruju pod lupou detaily, i když některé se mi taky dost líbí. Jednoduše fotky na sebe nechávám působit. A je to příjemné působení.
O to víc, že je to bydlení v podnájmu. Je pro mě takové uchopitelné, pochopitelné. Reálné. Když člověk bydlí v podnájmu, tak musí přemýšlet jinak, totiž. A mně se moc líbí, jak přemýšleli Jelle a Theo-Bert, kteří v tomhle podnájmu v Haagu bydlí.
Nějaké ty detaily přeci jen vypíchnu. Originální štuky, prkenná podlaha nebo mix židlí jsou oblíbená klasika, nad kterou ukápne nejedna slina. Našla jsem tu ale i pár „ztřeštěností“, které mám už nějakou tu dobu na svém pomyslném seznamu „rádabychtoněkdeněkdyuplatnilaalepámbuvíjestliktomuněkdybudepříležitost“. Tak třeba dřevěný dílenský ponk coby pracovní plocha v kuchyni, to je můj osobní favorit. Nebo černá knihovna časopisovna umístěná v bílém rámu, co zbyl po dveřích. I svítidlo oběšencovo, jak jsem si pro sebe nazvala žárovku s kabelem uvězněným v lanu.
Art, to je ovšem kapitola sama o sobě. (Taky vám připadá, že český výraz umění zní tak vážně, důležitě a složitě?) Prostě všechny ty plakáty, fotky, plátna nebo grafiky, které dodávají interiéru osobitou tvář. Obří stará fotografie ozvláštněná string artem je hodně zajímavá!
Líbí? Pak můžete kouknout i na další fotky tady.
Zdroj: VTWONEN říjen 2014
Foto: Jansje Klazinga
Lumprt z ordinace
A lumprtová série pokračuje. Tentokrát jde o lumprt ordinační a usídlil se v neutěšeném prostoru zvaném předsíň. Koupelna je tu miniaturní, ale někde všechny ty ručníky, patlátka, vonítka a čistítka být musí a malý rantlík nad umyvadlem pojme jen to nejnutnější. Takže odvěká otázka kam s ním /nimi?
Po návratu z Prahy jsem zabrousila na aukci na Lauritz. A tam byla. Pravá. Nefalšovaná. Stará. Lékařská skříň. A protože A. byl po převozu vintage várky z Česka v rozpoložení, že už mu bylo všechno jedno, kula jsem železo dokud bylo žhavé.
Fakt, že byl zrovna začátek července a nejspíš všichni vintage milovníci odjeli na dovolenou, mi hrál do karet a tak za pár dní bylo odklepnuto. Za hubičku. Pán při výdeji hned hodil oko na vydraženou cenu a jen nevěřícně a trochu nešťastně kroutil hlavou. O něco víc nešťastně kroutil hlavou A., když jsme tu rezavou nádheru nakládali. Bylo to jen tak tak. Ovšem nejvíc nešťastně jsem se tvářila já, když jsme tu těžkou váhu, poctivou, kovovou, táhli po schodech. Jsem si chvíli myslela, že před domem rozbiju stan a tam že obě zůstaneme navěky. Ale vysupěli jsme to.
 |
| foto: Lauritz.com |
Pak začalo drhnutí. Asi tak 3 dny. Starým zubním kartáčkem, abych rez, prach a pavučiny vymetla z každé škvírky.
Ale že se vyloupla! Na nějakou tu odřeninu nehledím a nový nátěr prozatím neplánuju, protože i tak je to v mých očích krasavice největší. Vylepšila jsem ji statickou mléčnou fólií na sklo, aby ručníky v předsíni měly nějaké to soukromí. Stačilo vyříznout decentní křížek a je hotovo!
Nahoře je hezko, voňavo, nadýcháno. Dole za plnými dvířky ne zrovna hezko, barevno, plastovo. A zbylo i místo na nepřítele číslo jedna – žehličku.
Nejvtipnější záležitost? Vrátila se tak trochu „domů“. Dánský aukční server, pobočka v Německu, a ona je to Kovona! ČSR kvalitka.
