Oběd z prkýnka
Na tu hudbu se nesmí zapomenout, ‚cos I am happy 🙂
Na tu hudbu se nesmí zapomenout, ‚cos I am happy 🙂
Co dělám, když po večerech nepíšu na blog? Koukám na televizi. A tak jsem zahlédla některé díly seriálu Život a doba soudce A.K. Zaujala mě recenze Mirky Spáčilové na iDnes, která sice dílo moc nepochválila, ale vypíchla význačnou roli, kterou v seriálu hrají byty, doplňky a kostýmy. Už jste se někdy dívali na seriál, protože jedna z vedlejších postav bydlí ve skvělém domě? Tak tato podivná úchylka mě postihla, když jsem zahlédla terapeutku hlavního hrdiny (hraje ji Jitka Čvančarová) obývat Dům EggO.
Fotka z webu České televize |
Dům navrhli A69 – architekti jako přístavbu k již existujícímu domu. Do původního domu jezdil majitel a investor domu EggO k dědečkovi a babičce, hrál si na zahradě a v sadu, na jehož místě později vyrostly paneláky. Přístavba vyrostla kolem zahrady, atypicky oválný tvar domu chrání zelené soukromí se vzrostlými stromy – oázu, ze které se dají okolní paneláky s přehledem ignorovat.
Foto: Ester Havlová |
Dům EggO účinkoval také ve videoklipu Kanye West – Runaway. Věnovala jsem půl hodinu svého života, abych prozkoumala celý klip a mohu tedy doporučit vaší pozornosti začít ho sledovat ve 4. minutě, kdy se objeví EggO. V 5. minutě se děj přesouvá do zahrady – atria a do obrazu vstupují ovečka, králík, srnka… Zajímavé záběry jsou také od 28. minuty a 28. vteřiny, kdy se Kanye povaluje na střeše domu.
Zahlédli jste EggO ještě někde? Můžete doporučit nějaký jiný seriál/film, který se odehrává v zajímavých interiérech? Mám pocit, že se výše zmíněná postava terapeutky ze „Soudce“ přestěhovala do jiného bytu a ten seriál mě jinak nebaví.
Nejsem troškař, noční „stolky“ mám dva:) Protože mám ráda kontrasty. Staré s novým. Dřevo a plast. Světlé a tmavé. Nižší a vyšší. Protože jsem si kvůli lampě neměla kam odložit ani čaj nebo vodu. Při jarním tažení za pražskými lumprty jsem ulovila i Thonet piánovku. Ta je přeci na postavení blešákové lampy Jieldé jako dělaná! K tomu dvojchlívkový plastový Componibili od Kartellu, kterému nějaká ta nápojová kapka nebo kolečko nevadí.
A. má trojpatrový, on si toho hromadí víc, jenom těch kabelů! Ale zase nemá opravdovou lampičku, protože svítit může „budíkem“. To, co je na tom „krásném“:( topení je totiž rozednívací budík. Nejlepší vynález na zimu, kdy je ráno ještě tma a normální rozsvícení je o šok. Tenhle rozsvěcuje pomalu a postupně. Dobrou půlhodinu mu to trvá, tak si člověk ve spánku postupně zvyká. A ještě u toho cvrliká:) Řeklo by se hloupost, ale ono to fakt funguje a probuzení je mnohem příjemnější.
A ano, ještě jednu věc vám dlužím. Tady jsem si dělala takový obrázkový seznam přání s tím, že jeden kousek už je na cestě. A který to byl? Křesílko Eames RAR, které bylo na seznamu mých přání opravdu hodně dlouho, asi tak odjakživa:) Nejsem typický slevový nakupovač, ale … to jsem se takhle jednou rozhodla, že by nebylo špatné předplatit si taky nějaký časopis o bydlení v němčině. Pro studijní účely samozřejmě:) Volba padla a najednou koukám, že k dvouletému předplatnému dávají slevu 50% právě na RAR. To přece nejde nevyužít, že?
A pak hledám něco do rámu. Pěknou grafiku bych si představovala. Ale to není jen tak. Já jsem hrozně vybíravá. A když už se mi něco líbí, tak to tutově není dostupné v takhle velkém formátu. A takhle velký formát já potřebuju, protože rám schovává plastová zažloutlá dvířka jističové skříně, které opravdu nejsou to, co bych chtěla vidět jako první ráno po probuzení. Nebo vůbec vidět kdykoli. Tak si zatím v rámu hoví arch ručního balícího papíru. Ale já jednou něco objevím. Určitě!
A nebojte, druhou část z návštěvy Eindhovenu nasyslenou mám, příští týden nebude online času moc, tak se bude hodit:)
Víte, jak jsem psala, že předchozí týden bude ve znamení přehlídek designu? Tak ne, mám pocit, že jsem ho celý prospala. Zákeřný chřipkový bacil mě bacil. V sobotu bylo líp, tak jsme vyjeli aspoň kouknout na Dutch Design Week do Eindhovenu. To už je každoroční tradice (na loňskou návštěvu se můžete podívat tady).
Byla to ale hra v oslabení, stihli jsme jen část toho, co jsem si plánovala. Ale i tak to stálo za to. Protože ve staré Philips továrně, která se stala sídlem, dílnou, showroomem a prodejnou Pieta Hein Eeka, to vždycky stojí za to. Chcete si ji projít se mnou?
Pietova letošní novinka – stoličky Plywood Print Stool s potiskem obrazů starých mistrů, ve spolupráci s Rijksmuseum Amsterdam, pro značku NLXL.
Piet a kolegové designéři jsou mistry recyklace! Nové užití najdou pro použité dřevo, kov, látky, …
… i plasty. Lustry upletené z PET lahví nemají chybu. Horní část lahví zachovaná, spodní rozřezaná na proužky a propletená. To je nápad!
Moje favoritka – kuchyň. Spodek původně asi dílenský ponk, pracovní deska z moderního kompozitního materiálu. S kolečky pro mobilitu.
V prodejně s výběrem designových kousků nejen z Pietovy dílny, jejichž výběr klade důraz na obnovitelnost zdrojů a životní prostředí, bych mohla strávit několik dní.
Jednou jsme ale odejít museli:) Dutch Design Week není samozřejmě jen Piet Hein Eek, a tak vás pozvu do Eindhovenu na malou procházku ještě jednou.
3 důvody:
1. Barevnost – v podobné barevné kombinaci totiž teď doma taky jedu. Jasně, je podzim.
2. Původní prvky – už trochu ohraná písnička. Která se mi ale pořád líbí. Zvlášť když při zatím opatrném pokukování po novém podnájmu vidím, jak se všechno to krásné původní dá snadno zkazit. Parketová podlaha, původní šoupačky a žebrované topení jsou na vymření. Tady ale ne!
3. Hnědá kůže – nejen na křesle. Ten kožený stolek u sedačky je nebezpečně krásný, co říkáte?
Blogerek se v knize představí dvanáct a jsou rozdělené do 5 kapitol – podle stylu interiéru, ve kterém bydlí, a o kterém s takovou vášní a nadšením pravidleně blogují.
Tady je několik z nich.